Odrůdy broskví

Broskve z české zahrádky? Jde to! Jaké vybrat a co jim dopřát

Představa sladké, šťavnaté broskve utržené přímo ze stromu láká snad každého. Možná si říkáte, že to je výsada jižních krajů, ale opak je pravdou. I v našich podmínkách se dá s trochou péče a správným výběrem odrůdy dočkat bohaté úrody. Co je dobré vědět, než se do pěstování pustíte?

Ne každá broskev je pro nás

Základem úspěchu je výběr správné odrůdy. Ne každá broskvoň totiž zvládne naše občas nevyzpytatelné počasí. Hledejte ty, které lépe odolávají jarním mrazíkům a netrpí tolik na běžné choroby, jako je obávaná kadeřavost. Na trhu najdete jak osvědčené „držáky“, které se u nás pěstují už desítky let, tak moderní odrůdy s vylepšenou chutí a odolností. Které tedy stojí za zvážení?

  • Redhaven: Klasika, která nezklame. Odrůda Redhaven je sázkou na jistotu – spolehlivá, chutná a poměrně odolná. Plody sklízíte zhruba v polovině srpna, jsou akorát velké, sladké a plné šťávy. Stromky si poradí i s horším počasím a mrazy.
  • Favorita Morettini: Chcete sklízet co nejdříve? Zkuste italskou Favoritu Morettini. Plody jsou připravené už koncem července, bývají velké a chuťově výborné. Potřebuje ale teplejší, chráněné místečko a pravidelnou péči, hlavně co se týče postřiku proti kadeřavosti.
  • Cresthaven: Pro mlsání na konci léta je tu Cresthaven. Broskve jsou pevnější, sladké a dají se i chvíli skladovat. Stromy rostou celkem bujně, ale zimu zvládají statečně.
  • Saturn: Hit posledních let – ploché broskve ‚Saturn‘, někdy zvané „koblihové“. Jejich hlavní devízou je fantasticky sladká chuť a zajímavý tvar. Jsou ale trochu choulostivější, proto jim vyberte opravdu teplé a chráněné stanoviště.

Pěstování chce své, ale není to věda

Samotné pěstování není žádná raketová věda, ale pár zásad se vyplatí dodržet, aby se stromkům dařilo.

Broskvoně jsou milovnice slunce a tepla. Ideální místo pro ně najdete u jižní zdi domu nebo plotu, kde budou chráněné před studeným větrem a budou si užívat maximum slunečních paprsků.

Půda by měla být spíše lehčí, dobře propustná a zásobená živinami. V těžké a přemokřené zemině se jim dařit nebude, stromky budou chřadnout a mohou trpět houbovými chorobami.

S výsadbou je nejlepší počkat na podzim nebo brzké jaro. Po zasazení nezapomeňte na razantnější řez – podpoříte tím tvorbu nových, plodných výhonů a založení správné korunky.

Právě řez je u broskvoní alfou a omegou úspěchu. Plodí totiž hlavně na loňských (jednoletých) výhonech. Proto je nutné každé jaro provést pečlivý řez a korunu pravidelně zmlazovat. Bez toho stromek rychle stárne, koruna houstne a úroda slábne.

Dostatek vláhy je důležitý hlavně v suchých týdnech a když stromky nasazují plody. Sucho je může výrazně oslabit. S hnojením to nemusíte přehánět – na jaře jim dodejte trochu dusíku pro růst, v létě pak spíše draslík a fosfor pro lepší kvalitu a vyzrávání plodů.

A co ten největší strašák – kadeřavost listů? Úplně se jí asi nevyhnete, ale její dopady můžete výrazně zmírnit včasným postřikem. Ten se provádí na konci zimy nebo brzy zjara, když se začínají nalévat pupeny, ale ještě před jejich rozvitím. Správný termín je klíčový! Pomůže také vzdušná koruna, ve které se nedrží tolik vlhkosti a listy rychleji osychají.

Stojí ta námaha za to?

Možná si říkáte, jestli ta péče navíc stojí za to. Pěstování broskví u nás sice vyžaduje trochu víc pozornosti než třeba u jabloní, ale ten pocit, když si v létě utrhnete vlastní, na slunci vyzrálou a voňavou broskev… ten je k nezaplacení. Věřte, že domácí chutnají vždycky nejlépe.

Detailní popisy jednotlivých odrůd broskvoní: