Odrůdy hrušek

Pěstování hrušní v České republice: Tradiční ovoce pro moderní zahrady

Hrušně patří mezi nejoblíbenější ovocné stromy v českých zahradách. Jejich šťavnaté plody se sladkou, aromatickou chutí jsou oceňovány nejen pro přímou konzumaci, ale i pro zpracování na kompoty, sušení nebo výrobu tradičního destilátu hruškovice. Jak úspěšně pěstovat hrušně v našich podmínkách a které odrůdy se u nás nejlépe osvědčily? Pojďme společně prozkoumat tajemství úspěšného pěstování tohoto lahodného ovoce.

Botanická charakteristika a historie pěstování

Pěstování hrušní má u nás dlouholetou tradici. Historicky patřily hrušně k nejrozšířenějšímu intenzivně pěstovanému ovocnému druhu zejména v oblastech Litoměřicka a Kutnohorska. Kromě velkých sadů jsou oblíbeny i u drobných pěstitelů pro všestranné využití jejich plodů.

Botanicky hrušně řadíme do řádu růžokvěté (Rosales), čeledi růžovité (Rosaceae) a rodu Pyrus L. Na vzniku kulturních odrůd se podílelo několik druhů, především hrušeň obecná (Pyrus communis L.), hrušeň sněžná (Pyrus nivalis Jacq), hrušeň polnička (Pyrus communis var. achras) a další. Plodem je malvice s pětipouzdrým semeníkem, s méně znatelnou kališní jamkou a bez stopečné jamky – stopka je napojena přímo k plodu, což je jeden z rozpoznávacích znaků hrušek oproti jablkům.

Podle doby konzumní zralosti se hrušně tradičně dělí na letní, podzimní a zimní odrůdy. Toto rozdělení má praktický význam při plánování výsadby, abychom měli zajištěnou postupnou sklizeň od léta až do zimy.

Nároky na stanoviště a půdu

Hrušně vyžadují teplejší lokality s vhodnými půdními a klimatickými podmínkami. Pro úspěšné pěstování bychom měli dodržet několik základních požadavků:

Klimatické podmínky

Hrušně jsou druhem vhodným především do teplých a středních poloh. Průměrná roční teplota stanoviště by se měla pohybovat mezi 7,5-9 °C. Nejvhodnější jsou lokality s nadmořskou výškou 200-350 m.n.m., ačkoli některé odrůdy se dají pěstovat i ve vyšších polohách do 500 m.n.m.

Půdní požadavky

Pro hrušně je ideální hluboká, středně těžká až těžší půda, slabě kyselá až neutrální (pH 6,0-7,2), s obsahem humusu nad 2 %. Nevhodné jsou půdy vápenité a především zamokřelé – hrušně nesnáší vysoké hladiny podzemní vody.

Expozice a oslunění

Při výběru stanoviště vybíráme slunná a teplá místa, chráněná před větrem (obzvlášť velkoplodým odrůdám by snadno mohly opadat plody). Ideální je orientace na jižní či jihozápadní stranu. Důležitá je expozice svahů – nejvhodnější jsou jihovýchodní, jihozápadní, případně jižní svahy.

Zajímavostí je, že hrušně ze všech ovocných druhů nejlépe snáší znečištěné ovzduší oxidem siřičitým, což může být výhodou v některých lokalitách.

Nejlepší odrůdy hrušní pro Českou republiku

Při výběru odrůd hrušní je důležité zohlednit místní klimatické podmínky a účel pěstování. Představme si nejlepší odrůdy v jednotlivých kategoriích.

Letní odrůdy

Letní hrušky dozrávají od začátku srpna do září a jsou určeny především k přímé konzumaci, jelikož se nedají dlouhodobě skladovat.

Alfa

Tato česká letní odrůda byla vyšlechtěna ve šlechtitelské stanici Těchobuzice. Plody jsou větší až velké, tupě kuželovité se žlutou slupkou a hladkým povrchem. Dužnina je křehká, při dozrání máslovitá, s chutí sladce navinulou a aromatickou.

Alfa se sklízí v první dekádě srpna a konzumně dozrává od poloviny srpna, přičemž vydrží až do začátku září. K nízkým teplotám i strupovitosti je vysoce odolná, což ji činí vhodnou do všech oblastí, kde se hrušním daří.

Clappova

Oblíbená americká letní odrůda vyšlechtěná před rokem 1860. Plody jsou střední až velké, šťavnaté, máslovité, vhodné k přímé spotřebě i kompotování. Na trhu je dostupná i červená varianta této odrůdy, která je ceněna pro svou vysokou a brzkou plodnost. Dužnina má jemnou konzistenci a žlutou barvu. Clappova hrušeň je vhodná do všech pěstitelských oblastí.

Solanka

Tato výjimečná česká odrůda byla vyhlášena odrůdou roku 2025 v rámci programu Oživení starých odrůd. Dozrává v průběhu druhé poloviny srpna. Při plné zralosti vybarvuje z původně zelené barvy až do citronově žluté. Hruška Solanka má plody středně velké, šťavnaté, s příjemně sladkou chutí a osobitou kořenitostí. Patří k nejlepším českým máslovkám, nicméně v obchodech ji kvůli špatné skladovatelnosti prakticky neuvidíte.

Podzimní odrůdy

Podzimní hrušky zrají většinou v září a počátkem října. Jsou šťavnaté, aromatické a dají se krátkodobě skladovat.

Konference

Jedna z nejrozšířenějších a nejoblíbenějších podzimních odrůd. Plody jsou středně velké až velké, hruškovitého tvaru, zelenožluté s rzivým povrchem. Dužnina je velmi šťavnatá, jemná, sladká a aromatická. Odrůda je odolná vůči mrazu a má pravidelnou a vysokou plodnost.

Boscova lahvice

Belgická velkoplodá podzimní odrůda z počátku 19. století. Vyznačuje se velmi šťavnatou máslovitou dužninou znamenité chuti. Plody jsou velké, nepravidelně lahvicovitého tvaru. Tato odrůda má atraktivní velmi dobré plody, skladovatelné do ledna. Plodí hojně, časně a pravidelně. Je vhodná do středních a teplých poloh.

Hardyho máslovka (Bera Hardy)

Kvalitní podzimní odrůda pocházející z Francie. Je odolná vůči chorobám, mrazuvzdorná a cizosprašná. Plody jsou středně velké, máslovité, výborné chuti. Sklízí se koncem září, konzumní zralost je v listopadu a skladovat lze do ledna.

Zimní odrůdy

Zimní hrušky se sklízí na podzim, ale konzumně dozrávají až po určité době skladování, většinou od prosince do jara.

Beta

Česká zimní odrůda vyšlechtěná ve šlechtitelské stanici Těchobuzice křížením odrůd Konference a Holenická. Sklízí se začátkem října, dozrává do poloviny listopadu a při správném skladování vydrží do prosince, v chladírně až do února.

Beta má střední až slabší růst, tvoří menší nižší koruny a dobře obrůstá plodonosným obrostem. Plodnost je raná, pravidelná a velmi dobrá. K nízkým teplotám i strupovitosti má dobrou odolnost.

Blanka

Česká zimní velkoplodá odrůda. Plody se sklízí koncem září, konzumní zralost nastává v listopadu a lze je skladovat až do února. Má atraktivní žluté plody s červeným líčkem, máslovitou dužninou a výbornou chutí.

Erika

Zimní odrůda registrovaná v roce 2003 v České republice. Je vhodná i do vyšších poloh, což není u zimních odrůd hrušní běžné. Vyznačuje se dobrou mrazuvzdorností a odolností vůči strupovitosti.

Odrůdy vhodné do vyšších poloh

Pro oblasti s nadmořskou výškou nad 350 metrů je třeba vybírat odrůdy s dobrou odolností vůči mrazu:

  • Alice – střední až silný růst, tvoří vzpřímenější středně zahuštěné koruny
  • Erika – zimní odrůda s dobrou mrazuvzdorností a odolností vůči chorobám
  • Alfa – letní odrůda odolná vůči nízkým teplotám, vhodná do všech oblastí
  • Mrazuvzdorné odrůdy z Litvy, Běloruska nebo Estonska jako je např. Auksis

Výsadba a péče o hrušně

Správná výsadba a následná péče jsou klíčové pro úspěšné pěstování hrušní.

Výsadba

Ideální doba pro výsadbu hrušní je podzim, kdy půda má ještě dostatečné teplo pro zakořenění stromku před zimou. Pro výsadbu vyhloubíme jámu o rozměrech přibližně 1m x 60cm, v případě těžkých jílovitých půd i větší (80x80x100cm).

Před samotnou výsadbou odstraníme odumřelé kořeny stromku a namočíme jej do vody (dvě hodiny by měly být dostačující). Při jarní výsadbě provedeme základní řez, při podzimní výsadbě ponecháme řez až na jaro.

Většina mladých stromků potřebuje v prvních letech života oporu, proto zatlučeme do jámy kůl, ke kterému později strom připevníme. Po výsadbě nezapomeneme důkladně prolít zhruba 15 litry vody a místo výsadby můžeme zamulčovat kůrou či listím.

Opylování

Většina odrůd hrušní je cizosprašná, což znamená, že pro dobrou plodnost potřebují pyl z jiné odrůdy. Pro každoroční dobrou plodnost je proto nutné vysazovat vždy spolu vzájemně se opylující nebo alespoň současně kvetoucí odrůdy.

Mezi samosprašné odrůdy hrušní, které nepotřebují opylovače, patří například Condo nebo Patten. Částečně samosprašná je například odrůda Radana.

Řez a tvarování hrušní

Pravidelný řez je důležitou součástí péče o hrušně a má zásadní vliv na zdraví stromu i kvalitu úrody.

Řez mladých stromků

První řez provádíme po výsadbě, nejlépe na jaře. Mladý stromek výrazně prořezáváme – každou větev zkrátíme asi o 30 cm, necháme však základ, tedy průvodce. Každý řez by měl být proveden nad okem (pupenem).

Ve druhém roce růstu vybereme několik nejsilnějších výhonků, které rostou vedle vodítka (hlavního kmene). Ty se stanou základem pro vytvoření koruny. Výhonky, které rostou po stranách nebo se vzájemně kříží, zkrátíme o ⅓ délky.

Udržovací a zmlazovací řez

Kromě jarního řezu, který je nejdůležitější, můžeme provádět i letní řez (konec srpna) a zimní řez. Řez bujně rostoucích stromů je vhodný na jaře, v období rašení až kvetení – tento řez omezí růst. Zimní řez hrušně se nesmí provádět při teplotě pod bodem mrazu.

Pravidelným prořezáváním zajistíme lepší osvětlení koruny, což vede k bohatší sklizni kvalitnějších plodů. Podpora rovnováhy mezi růstem a plodností je nutná správným řezem a výživou.

Závěr: Proč stojí za to pěstovat hrušně

Pěstování hrušní na českých zahradách má dlouhou tradici, která si zaslouží pokračování i v současné době. Díky široké nabídce odrůd si může každý vybrat ty, které nejlépe vyhovují jeho podmínkám i osobním preferencím.

Hrušně jsou nejen zdrojem lahodného ovoce, ale i krásným estetickým prvkem v zahradě. Jejich jarní květy jsou pastvou pro včely a další opylovače, v létě poskytují příjemný stín a na podzim potěší bohatou úrodou i zbarvením listů.

Při správném výběru odrůd a péči se hrušně odmění pravidelnou a bohatou sklizní plodů, které mohou být využity mnoha způsoby – od přímé konzumace přes zpracování na kompoty, sušení, až po výrobu pálenky. Navíc přispějete k zachování naší ovocnářské tradice a rozmanitosti krajiny.

Ať už se rozhodnete pro tradiční staré odrůdy nebo moderní kultivary, pěstování hrušní vám přinese radost i užitek na mnoho let dopředu.

Popis jednotlivých odrůd hrušní: