Odrůda Javor montpeliérský (Acer monspessulanum)
Odrůda Javor montpeliérský (Acer monspessulanum)
Javor montpeliérský (Acer monspessulanum): Nenápadný, ale odolný krasavec
Javor montpeliérský (Acer monspessulanum), nazývaný také javor francouzský, je méně známý, ale o to zajímavější druh javoru. Na rozdíl od svých impozantních příbuzných, jako je javor klen či mléč, se vyznačuje menším vzrůstem a nenápadnou elegancí. Dorůstá obvykle do výšky 5-15 metrů a vytváří hustou, kulovitou korunu.
Charakteristické znaky
Nejvýraznějším rozpoznávacím znakem javoru montpeliérského jsou jeho trojlaločné listy. Na rozdíl od většiny javorů, jejichž listy jsou pětilaločné, připomínají listy tohoto druhu spíše listy habru. Jsou tmavě zelené, lesklé a na podzim se zbarvují do nádherných odstínů žluté a oranžové. Kůra je hladká, šedohnědá a s věkem se stává jemně popraskanou.
Původ a rozšíření
Jak už napovídá latinský název, javor montpeliérský pochází z oblasti kolem francouzského města Montpellier. Jeho přirozený areál rozšíření zahrnuje Středomoří, severní Afriku a zasahuje až do jihozápadní Asie. V České republice se vyskytuje vzácně, především v teplejších oblastech, například na jižní Moravě.
Ekologické nároky a využití
Javor montpeliérský je teplomilný a suchomilný druh. Daří se mu na slunných stanovištích s propustnou půdou. Je odolný vůči suchu, větru i imisím, což ho předurčuje k využití ve městech a v oblastech s nepříznivými klimatickými podmínkami. V sadovnictví je ceněný pro svůj atraktivní vzhled, nenáročnost a odolnost. Hodí se do parků, zahrad i alejí. Jeho dřevo je tvrdé a houževnaté, a proto se v minulosti používalo k výrobě nářadí a drobných předmětů.
Zajímavosti
Javor montpeliérský je významným zdrojem potravy pro včely. Jeho květy, které se objevují na jaře, produkují velké množství nektaru. Zajímavostí je také jeho schopnost adaptovat se na různé typy půd, od vápencových až po kyselé.
Ochrana a budoucnost
Ačkoliv není javor montpeliérský v České republice přímo ohroženým druhem, jeho výskyt je poměrně vzácný. Proto je důležité chránit jeho přirozená stanoviště a podporovat jeho výsadbu v rámci sadovnické praxe. Vzhledem k jeho odolnosti vůči suchu a městskému prostředí se jedná o perspektivní dřevinu pro budoucnost, která může přispět k zelenějším a odolnějším městům.